Září 2006

MASTERS OF ROCK - 2.12.2006 Cradle Of Filth ve Zlíně

28. září 2006 v 23:42 Programy různých barů, festivalů a různé koncerty...
ZIMNÍ MASTERS OF ROCK ve Zlíně letos v čele s CRADLE OF FILTH a DORO!
Podzim se nám začíná půvabně vybarvovat a agentura Pragokoncert pilně pracuje na přípravě 2. ročníku zimní verze největšího mezinárodního open-air rockového festivalu Masters Of Rock - na ZIMNÍM MASTERS OF ROCK. První prosincová sobota, 2.12.2006 bude tedy ve ZLÍNĚ, ve sportovní hale Novesta, opět patřit rocku a metalu v nejrůznějších podobách a stylech! 2. ročník Zimního Masters Of Rock už má své první potvrzené hvězdy!
Strašidelné brity CRADLE OF FILTH, kteří vydávají 16. října své nové album s názvem "Thornography" a vyráží ke konci roku na světové turné. V rámci něho pak nemohou minout ani Českou Republiku, kde odehrají jediné, exklusivní vystoupení právě na festivalu Zimní Masters of Rock.
Metalovou královnu DORO. DORO PESCH je německá hard´n´heavy rocková bohyně. Jednoznačně nejznámější z těch málo žen v tvrdém rockovém světě, kterou nelapil neúprosný hudební byznys a která neztratila nic ze své nespoutané energie a rockového nadšení. Letos vydává novou desku s názvem "Warrior Soul", kterou nám ve své přirozeně plné kráse představí i na pódiu Zimního Masters Of Rock 2006!
Z českých luhů a hájů nám k tanci, zpěvu a pořádné kalbě zahraje hard/rocková DOGA v čele s fascinujícím Romanem "Izzy" Izaiášem. Kapela zde v plné parádě představí svou novou desku "Love Vole" a čeká nás velká show! Na festival patří i trocha punku, co nikdy neumírá. Přesvědčí nás o tom legenda v oboru, kapela PLEXIS. Svou účast na pódiu Zimního Masters Of Rock potvrdila také česká melodicky speedmetalová SALAMANDRA, takže na své si přijde snad každý opravdový fanda dobré, kvalitní muziky a nespoutané zábavy. Agentura Pragokoncert navíc stále ještě pracuje na dalších kapelách, které doplní program letošního Zimního "Masters", takže to není ještě všechno!
Mimo zajímavý hudební maratón, který po celou sobotu poběží v metalovém stánku SH Novesta, bude i letos pro fanoušky připravena řada doprovodných aktivit. K vidění bude výstava fotografií z letošního letního "Masters" a vyhodnocení fotosoutěže fanoušků. Hala Novesta bude přímo propojena s velkoplošnými vyhřívanými stany s bohatým občerstvením. Ve spolupráci s Hotelem Moskva bude zařízeno ubytování za zlevněnou cenu. Po skončení festivalového programu poběží v Masters of Rock Cafe projekce metalových live koncertů až do ranních hodin!
V prodeji bude veškerý festivalový merchandising včetně nového DVD MOR 2006! A to nejdůležitější na závěr! Dozvíte se zde první potvrzené kapely pro letní Masters Of Rock 2007 a bude zde zahájen předprodej vstupenek za tu nejvýhodnější cenu!
Sledujte naše webové stránky www.mastersofrock.cz a časopis Spark, zde se budete dozvídat průběžně veškeré novinky a nově potvrzené kapely.
Pozor! Předprodej vstupenek na Zimní Masters Of Rock je zahájen! Kde? V pořádající agentuře Pragokoncert na tel: 577 432 420, 777 701 591, e-mail: dupalova@pragokoncert.com, přes webové stránky www.mastersofrock.cz v sekci "Vstupenky", dále na baru v Masters Of Rock Café ve Zlíně na Čepkově, v předprodejních sítích Ticket-Art, Ticketstream a Ticketportal (i na Slovensku) a ve všech obvyklých moravských předprodejích. A POZOR, v říjnu ještě za super cenu!




Slayer - Fotky

5. září 2006 v 19:48 Slayer

Photos

2006 Promo

Latest Studio Photos


SLAYER - Christ Illusion (promo)

5. září 2006 v 19:41 Slayer
Když jsem na gymplu v roce 1987 slyšel tu děsně tvrdou a rychlou a vůbec vlastně neposlouchatelnou muziku kapely Slayer a jejich asi nejzásadnější dílo Regin in Blood, ani ve snu by mne nenapadlo, že mě tahle kapela bude provázet mojí muzikantskou dráhou.

Záhy jsem ale přišel na to, že tohle je jedna z mála kapel, které budou v metalu určovat směr a tisíce kapel je budou napodobovat. A protože jsem jako správný metalista nemohl nemít všechny desky Slayer, sehnal jsem si i předešlé Hell Awaits, Evil has no Boundaries, Live Undead, Show no Mercy…… Jak čas šel, najednou i pánové Araya, Hanneman, King a Lombardo zjistili, že v thrash metalu nejde jen o rychlost a světlo světa uzřely desky South of Heaven a Seasons in the Abyss, jejich podle mne nejlepší počin, stejně jako geniální živák Decade of Agression, který řadím k nejlepším živým albům vůbec. Kapela se od počátku potýkala s odporem katolické veřejnosti pro své nekonformní a často zvrácené obaly desek a texty koketující se satanismem, nezřídka čelily texty Slayer nařčení z podpory fašismu, ale kdo si je přečetl důkladně, zjistil, že opak je pravdou, jde vpravdě o velice originální rozbor stavu mysli člověka, odsouzení náboženských dogmat a hrůz války, stejně jako mapování nejhrůznějších zločinů dvacátého století (např. song Dead Skin Mask, pojednávající o sériovém vrahovi, který si z kůže obětí šil masku).

V devadesátých letech se mi Slayer malinko ztratili ze zorného pole, slyšel jsem sice CD Divine Intervention, ale už to jaksi nebylo ono….. Po pár letech se mi do ruky dostala deska God Hates Us All a já zase zjistil, že Slayer nezemřeli a pořád jim to sakra šlape. Přeskočil jsem desku Diabolus in Musica, ale jen proto, že jsem ji ještě neslyšel….. (Napravím to, ale co jsem zaslechl, je to experiment…. No uvidíme). Pan Lombardo prošel od svého odchodu od Slayer mnoha skupinami, nahrál desky třeba s Apocalypticou, ale jeho stěžejní kapela byla v devadesátých letech skvělá thrashová grupa Grip Inc.

Ale dobří holubi se vracejí a i Dave po letech zakotvil zpět v domovské stáji Slayer, protože kam už by jinak patřil víc? V roce 2006 skupina natočila CD Christ Illusion, jejíž promo forma se mi šťastnou náhodou dostala do ruky. Jelikož se nejedná o oficiální CD, které se na pulty obchodů má dostat 8. srpna 2006, nedovolím si tvrdit, zda je zvuk už finální, ale jak to sakra poslouchám, pochybuji, že se jim ještě podaří zmasterovat desku, aby zněla lépe.

Ihned po vložení CD do přehrávače bylo jasné, že se překvapení nekoná. Ale to je právě dobře, Slayer si jinak ani představit neumím. Už první skladba Flesh Storm dokazuje, že pánové s přibývajícím věkem nevyměkli, ba naopak, přitvrdili!!!!! Lombardo za bicími dokazuje, že jeho návrat do Slayer není jen touha po komerčním úspěchu, ale reunion dostává nový rozměr, kapela hraje stejně agresivně jako v roce 1986!!!! Druhá skladba Catalyst dokazuje, že nás pánové nehodlají šetřit… Ďábelské tempo ve stylu Regin in Blood dává tušit, že se Slayer vrací ke kořenům, je to jako bych se vracel do studentských let, ale i přesto, že je to zdánlivě krok dozadu, je to vlastně evoluce….. Kruh se uzavírá…. Nová deska Slayer je pro pravověrného fandu pravým balzámem na jeho hříšnou duši, kombinuje totiž to nejlepší, co kdy kapela vyprodukovala. Třetí skladba Eyes of the Insane, dává vzpomenout na temnou desku God Hates Us All, kde se hodně projevila tendence hrát moderní muziku, ladění odhadem Cis…. Ale jsou to pořád Slayer!!! No co vám budu povídat, masooooo!!!! Další věc Jihad svým textem napovídá, že ani kapele Slayer není lhostejné, co se děje na blízkém Východě a že chápe hrozbu arabské "Svaté války" jako něco, co lidstvu rozhodně neprospěje a bohužel události dnešních dnů jim dávají mimoděk za pravdu, Islám jako víra jen dokazuje, jak extrémně nelidské náboženství to vlastně je. V podobném tempu jede i skladba Skeleton Christ, jejíž text jsem neměl čas zkoumat, ale z názvu je jasné, o co jde. Otázky katolické víry bral Slayer vždycky hodně vážně a myslím si, že nová deska není výjimkou. A člověk, který jen trochu střízlivě přemýšlí, jim musí dát za pravdu, ono je něco shnilého ve státě Dánském…..

Conferacy je vypalovačka ve stylu Reign, sice nectí úplně tempo desky z roku 1986, ale je znát, že Slayer nezapomněli, kde je jejich místo… Další Black Serenade jede v podobném tempu, prostě klasika, je fakt, že to chce více poslechů, ale je soda. A přichází osmá věc - Catatonic. Pro mě maximální extáze, pomalá a podladěná věc, která nenechá jednoho thrashového fandu v klidu!!!! Stále přemýšlím, jak dosáhnout TAKOVÉHO zvuku a atmosféry. Ale marně, Slayer je jen jeden. Devítka Cult, je už notoricky známá věc, kterou musí každý fanda Slayer dávno znát, na stránkách kapely je ke stažení již dávno, stejně tak je to oficiální singl kapely vydaný na podporu nové desky.

A přichází finále - skladba Supremist. Konečně něco, co tady ještě nebylo! Slyším dobře?? Sypačky! To je u Slayer absolutní novinka! Skladba kombinuje to nejlepší, co kapela mohla dát dohromady, tvrdost a rychlost…

Klasika…. Jakkoli jsem nevěřící, pronáším větu - děkuji ti Bože za tuto desku, jelikož jsi mi ukázal pravou cestu, cestu SLAYER!!! Kdo jste si mysleli, že Slayer je jedna z kapel, která těží ze své minulosti, vězte, že máte i nemáte pravdu. CD Christ Illusion dokazuje, že kapela, která má za sebou skoro třicet let hraní, může posluchači dokázat, že neztratila nic ze své syrovosti s tvrdosti. Na druhou stranu nepřináší nic převratně nového, ale kdo by požadoval po Slayer změnu?? Prostě si tu věc kupte a poslouchejte, zjistíte, že vám kapela má pořád co říct!!!!!

Slayer - Historie část 2.

5. září 2006 v 19:40 Slayer
Na začátku roku 1994 vyšla zpráva o tom, že SLAYER začali pracovat na nové desce, která by měla být na pultech v únoru téhož roku. Díky problémům s nahrávací společností však deska opustila studio až v průběhu léta 1994 a na pulty prodejen přišlo až v říjnu téhož roku! Album nese název Divine Intervention a je velmi agresivní (dalo by se říct, že je to Reign in Blood devadesátých let). Tuto desku napsali hlavně Kerry King a Tom Araya a proto je oproti předchozím o něco rychlejší (skladby Killing Fields, Ditto Head a Divine Intervention). Album si ve státech koupilo na 800 000 fans a v žebříčku US Top 100 se dostalo na 8 pozici po prodeji 100 000 kusů během prvního týdne.
S tímto albem se opět objevily problémy ohledně nacismu. Na desce je skladba SS-3, kterou napsal (jak jinak) Jeff Hanneman a která pojednává o veliteli SS Reinhardu Heydrichovi (na kterého byl spáchán atentát u nás)! Max Cavalera (toho času kytarista a zpěvák skupiny SEPULTURA) je nazval nacisty a obvinil je, že na svých koncertech získávají jako své fanoušky neonacisty! Dále pak, že SLAYER mají nacistickou image. Na jedné francouzské televizní stanici se k tomu vyjádřili i SLAYER a SEPULTURU nazvali bandou debilů z Brazílie. Komunikace mezi těmito dvěma kapelami byla v té době (slušně řečeno) na dost špatné úrovni. Posléze, když Max ze skupiny SEPULTURA odešel se vztahy mezi ním a SLAYER opět udobřily.
Koncem roku 1994 vyrazili SLAYER na evropské turné Intourvention společně s MACHINE HEAD v roli předskokanů (mimo jiné jste je mohli vidět v Ostravě - vynikající koncert)! I k tomu měl již výše zmiňovaný Max Cavalera jisté konstatování. Doslova řekl: "MACHINE HEAD SLAYER převálcují, protože ti jsou již staří a unavení!". Opak byl pravdou! Obě skupiny spolu na tomto turné vycházely výborně k čemuž Kerry King poznamenal (právě on prý stál za tím, že Machine Head předskakovali Slayer): "MACHINE HEAD jsou pro nás perfektní zahajovací kapelou!" (v současnosti už vztahy mezi Kerrym a Robem Flynem už tak ideální nejsou). Evropské turné skončilo v prosinci roku 1994 a bylo velice úspěšné.
Na vnitřní obálce CD Divine Intervention můžete vidět ruku Mike Meyerse, který si do ní nechal vyřezat logo SLAYER. Začátkem roku 1995 začíná americká část koncertního turné na kterém společně se SLAYER a MACHINE HEAD vystupují ještě BIOHAZARD. Turné bylo opět velice úspěšné a skoro na všech místech, kde se hrálo byly lístky dlouho dopředu vyprodány! V březnu 1995 natáčejí SLAYER svoje první domácí video, které se jmenuje Live Intrusion a které je ukázkou skvělé práce skupiny na pódiu i v zákulisí!!!!! Tato videokazeta se dostala v USA na první místo v žebříčku nejprodávanějších videokazet.
V roce 1996 vydali SLAYER punkových coverů Undisputed Attitude, které bylo pro mnoho fandů velice nezvyklé. Byla to pocta pro skupiny na kterých SLAYER vyrůstali a o tomto albu už mluvili delší dobu. Když se jim naskytla příležitost a čas na natočení tohoto alba - udělali to. Na této desce se nacházejí skladby od skupin jako T.S.O.L., Minor Threat, D.I. a mnohých dalších. Jsou zde i tři vlastní písně SLAYER a to: Can´t stand you, DDAMM (Drunk Drivers Against Mad Mothers) a Gemini. Can´t stand you a DDAMM jsou písně, které napsal Jeff Hanneman v roce 1984 pro svůj vedlejší projekt, který nebyl nikdy realizován. Gemini je velice pomalá skladba, která měla být použita na soundtracku, ale ten nikdy nevyšel. Pojednává o utrpení obětí masového vraha (Zodiac).
Jedna věc je pro SLAYER typická - a to, že svoje desky vydávají se zpožděním oproti původním předpokladům. Stejně tak to bylo i s Undisputed Attitude, která se měla původně jmenovat Selected and Exhumed. Undisputed Attitude byla na pultech v květnu 1996 a dokončena přitom byla už v průběru října a listopadu roku 1995.
Po natočení této desky odchází ze skupiny Paul Bostaph, což byl pro mnohé fans velice šokující, protože většina věřila, že Paul je pro SLAYER tím pravým bubeníkem. Paul sám řekl, že už je z metalu unavený a že se chce věnovat práci se skupinou The Truth about Seefood. Takže SLAYER byli opět nuceni najít si bubeníka. Tím se stal John Dette z TESTAMENT. Po natočení alba jeli SLAYER (už s novým bubeníkem) do Evropy, kde se účastnili letních festivalů (Dynamo Open Air - NL, Rokslide Festival - DK, nebo Graspop Metal Meeting - BE). V říjnu roku 1996 se ještě SLAYER účastní Ozzfestu společně se skupinami Neurosis, Fear Factory, Biohazard, Sepultura, Danzig a samozřejmě Ozzym Osbournem. Na jaře roku 1997 vyšel záznam z tohoto koncertu na CD. Po tomto turné se objevily opět problémy ..... s bubeníkem. John opouští skupinu (poslední koncert absolvoval 26.10.96 na Ozzfestu v San Bernardinu - Kalifornie), protože nevycházel dobře s Tomem a také díky tomu, že se spíše orientoval na hardcore! Takže se začal opět hledat bubeník.Paul Bostaph mezitím opustil The Truth about Seafood (Pravda o mořské potravě) a byl osloven zda by neměl zájem o návrat. Paul souhlasil a v lednu roku 1997 znovu nastoupil do skupiny! A nastal čas pro nové album. V roce 1997 byla nahrána píseň No Remorse (I Wanna Die) (společně s německou techno skupinou Atari Teenage Riot) pro soundtrack k filmu SPAWN.
Práce na novém albu začaly koncem roku 1997 (prosinec). Toto album vyšlo opět se zpožděním a to především díky průtahům při jednání firmy Def Jam (Rick Rubin) a Sony/ColumbiaToto album se jmenovalo Diabolus In Musica a v době jeho vydání se kolem něho vedlo mnoho diskuzí. Mimo jiné i o tom, že se SLAYER "zaprodali" jako Metallica a natočili komerční desku za účelem výdělku!!!!! Jiní zase říkali, že album je industriál. Ale SLAYER všem ukázali, že je to výborné album, které kombinuje starý zvuk SLAYER se současnými hudebními vlivy! Album je to typicky slajerovské, i když je z větší části složeno z pomalejších písní, nicméně i ty rychlé se na albu najdou. Nová deska se setkala s velmi dobrými kritikami od hudebních recenzentů, kteří ji označují jako jednu z nejlepších od SLAYER. Album se dostalo v žebříčku prodejnosti v USA - US Top 100 na 31. pozici, což byl největší úspěch thrash metalové skupiny v devadesátých letech. Tom Araya k dění kolem SLAYER i nového alba poznamenal: "Jsme hrdi na integritu Slayer, na všechno to, co dělá z kapely vyjímečný spolek, je v tom i kus pýchy a sobectví, to přiznávám, ale zároveň vím, že kdybychom takoví nebyli, tak nás showbusiness rozemele na kousíčky ....".
V září roku 1998 zahájili SLAYER světové turné (společně se System Of A Down - koncertovali i v Praze v Malé sportovní hale), kdy mimo jiné zavítali i do Asie, Evropy, Austrálie, USA a také do Ruska (poprvé ve své kariéře). Turné bylo opět velice úspěšné a SLAYER potvrdili svoji pozici v live vystoupeních! V roce 1999 jeli turné ve Spojených státech poprvé jako headlineři (předskakovali jim hardcoreoví Sick Of It All a techno-thrashers Meshuggah) od března do května. V květnu se připojili k Ozzfestu (Black Sabbath, White Zombie, Deftones ....), který koloval po území USA do konce července. V roce 1999 koncertovali SLAYER na území USA velmi pilně. Dále ještě stačili nahrát Tribute Black Sabbath (cover skladby Hand of Doom), kterého se účastnili ještě skupiny jako Soulfy, Pantera a Megadeth. Kerry King nahrál na připravované album skupiny Pantera sólo do skladby Goddamn Electric a Tom se zúčastnil nahrávání písně na nové desce Soulfy, kterou nazpíval společně s Maxem Cavalerou a která se jmenuje Terrorist.
Po skončení Ozzfestu začala příprava na psaní nové desky. V roce 2000 udělali přestávku v nahrávání a jeli turné po Evropě jako podpora na některých štacích Iron Maiden. Mimochodem někdy v roce 1988 prohlásil Jeff Hanneman, že by se mu líbilo jet turné s Iron Maiden, ale že k tomu asi nikdy nedojde. Nikdy neříkej nikdy .... ! Koncem roku byla nahrána píseň Bloodline (produkoval ji Matt Hyde), na soundtrack k filmu Dracula 2000, která byla později zařazena i na nové album!
Nahrávání nové desky bylo dokončeno do jara roku 2001 (produkoval ji Matt Hyde - ale když byla deska nahrána a smíchána , poslali ji Ricku Rubinovi do LA, který ji remastroval a smíchal znovu), ale díky problémům s nahrávací společností bylo vydání (opět) opožděno. Nicméně i přesto vyrážejí SLAYER na Extreme Steel Tour společně s Panterou a dalšími skupinami po celém světě. Konečně 11. září 2001 vychází (zatím poslední) album God Hates Us All a v žebříčku US Billboard Charts se umisťuje na 28. místě! V prosinci roku 2001 byli ještě SLAYER nominováni na ceny Grammy jako nejlepší živé provedení písně Discipline a nejlepší metalové album God Hates Us All. Bylo to poprvé za 20. uplynulých let v kariéře kapely, kdy byli na cenu Grammy nominováni (zůstalo jen u nominací). Album bylo provázeno evropským i americkým koncertním turné. Druhá část amerického turné, začala 2. prosince 2002 společně s Davem Lombardem (kruh se uzavřel?) za bicími, který nahradil Paula Bostapha - odstoupivšího ze skupiny kvůli chronickému zranění lokte! K tomuto tématu bylo také vydána řada prohlášení a je na nás, které z nich vezmeme za to "pravé ořechové"! Původně se mluvilo o Paulově lokti, pak se začalo spekulovat, že se jedná o koleno a poslední verzí bylo, že odchod nebyl zapříčiněn zdravotním stavem výše jmenovaného. Tak si vyberte, co se vám bude nejvíc hodit. Faktem zůstává (jak dlouho), že současným bubeníkem je skutečně Dave Lombardo.

Slayer - Historie část 1.

5. září 2006 v 19:37 Slayer
Historie skupiny SLAYER je přímo spjata s Kerrym Kingem, který v roce 1982 v Huntigton Beach v Kalifornii na předměstí Los Angeles začal shánět talentované muzikanty. Než Kerry založil SLAYER hrál společně s Tomem Arayou (zpěv, basa) ve své předchozí skupině The Quits. Hledal však kytaristu a doslechl se o jistém Jeffu Hannemanovi (kytara), který se prý zajímal o punkovou hudbu - tak si ho šel poslechnout přímo k němu domů. Nejspíš byl spokojen a tak oslovil Toma (který v té době pracoval v nemocnici), zda by neměl zájem účinkovat v nové kapele s názvem SLAYER s čímž Tomas souhlasil a zdravé jádro bylo vytvořeno. Teď už zbývalo pouze najít bubeníka. A tím se stal Dave Lombardo.
Svoje první vystoupení (koncerty) odehráli SLAYER v roce 1982 a jejich repertoár se v těch dobách skládal především z převzatých písní od skupin Iron Maiden, Judas Priest a dalších, převážně punkových kapel. Zpočátku hráli v malých klubech a později začali hrát na pravidelných o víkendových vystoupeních. Již od svého založení měli poměrně dobrou základnu mezi místními Hooligans! Jedno z jejich prvních vystoupení se odehrálo 25.3.1982 na jejich střední škole ještě společně se dvěma kapelami.
V srpnu roku 1983 hrála skupina svoje vystoupení v klubu Woodstock, kde je viděl Brian Slagel (zakladatel Metal Blade Production). SLAYER ho tak zaujali (dalo by se říci uchvátili), že jim nabídl účast na kompilaci Metal Masacre III (na Metal Masacre I byla píseň Metallicy - Hit the Lights). SLAYER souhlasili, ale účast na Metal Masacre si podmínili tím, že jim Brian Slagel pomůže při produkci jejich prvního alba (LP desky). Na kompilaci se objevila skladba Aggressive Perfector a poté již následovalo první dlouhohrající album!
Na konci roku 1983 nakráčeli hoši do studia a začali se věnovat práci na své první desce, kterou pojmenovali Show No Mercy. V USA se album dostalo do prodeje v prosinci roku 1983 (opět srovnání s Metallicou, která v témže roce vydala album Kill´em All), ale v Evropě se díky problémům s distribucí dostává na pulty obchodů až počátkem roku 1984 (únor - Roadrunner Record). A tak se zrodil styl nazývaný THRASH METAL!!! Ještě ke srovnání s Metallicou - jeden hudební časopis při hodnocení obou alb poznamenal, že Dave Lombardo je rozhodně lepší bubeník než Lars Ulrich!
Po natočení této desky následovalo první turné skupiny a dá se říci, že pro SLAYER bylo jednou velkou zkušeností! Chtěli aby jim někdo pomohl dostat se na koncerty, ale Brian Slagel jim řekl "Termíny máte zamluvené, jenom jsem zvědav, jak se tam dostanete". Kapela si najala Van pro svoje vybavení, jenže ten byl příliš malý a nebylo v něm dostatek místa pro všechny členy kapely, takže byl Tom Araya nucen vzít svoje Camaro. Tohle "turné" bylo jedním slovem chaotické. Chlapci spali u jakýchkoli lidí, kteří je nechali u sebe přespat a navíc se jim nedostávalo peněz, protože všechno utratili za jídlo a pivo. Co se hudební stránky týká, tak po té proběhlo vše velmi dobře, protože každý chtěl tuhle "novou muziku"! Když se vrátili Brian Slagel je přivítal slovy: "Kde máte peníze?" a oni odpověděli "Jaký peníze???!!!!". "No ty, které jste mi měli dát za vaše vystoupení!", načež se mu dostalo této odpovědi "Aha - tyhle peníze - tak ty jsme měli k přežití a kupovali jsme si za ně jídlo!".
Po tomto turné nahráli SLAYER tři nové songy - a to - Chemical Warfare, Captor of Sin a Haunting the Chapel, které skončili na EP Haunting the Chapel (1984).
V roce 1985 natáčejí SLAYER album Hell Awaits, které stejně jako to předchozí produkoval Brian Slagel a vyšlo také u Metal Blade Records. Toto album si v krátkém čase po jeho vydání koupilo na 100 000 lidí a od tohoto momentu se o SLAYER začala zajímat větší vydavatelství! Tahle deska ukázala, že SLAYER dokáží pracovat i s pomalými písněmi - jako třeba At Dawn they Sleep. Album působí mnohem temněji a "satanističtěji" než předchozí Show No Mercy, což přispělo i k tomu, že se o kapele začalo mluvil i v nehudebních kruzích.
V roce 1985 vyjíždějí hoši na své první evropské turné a hned se účastní holandského festivalu Dynamo (jiné zdroje uvádějí, že jejich první vystoupení v Evropě bylo na Poperinge festivalu v Belgii společně s Lee Aaron a Mercyful Fate). To byl velký krok pro kapelu, protože předvedla naplno svůj talent pro live vystoupení i v Evropě a získala tak spoustu fandů na starém kontinentu.
Na základě úspěchu s Hell Awaits kontaktoval skupinu Rick Rubin - producent vydavatelství Def Jam (což byl mimochodem název Rickovy první skupiny). Rick produkoval skupiny jako Public Enemy, Run DMC nebo Beastie Boys. Když SLAYER podepsali s vydavatelstvím smlouvu, byli vůbec první metalovou kapelou v Rickově "stáji"! Proto si zpočátku hodně lidí myslelo, že Rick Rubin nemůže kapelu jako SLAYER produkovat, nicméně následující rok jim zapravdu nedal!
Rok 1986 se nese v duchu vydání nejlepšího thrasmetalového alba všech dob (kterého se do dnešního dne prodalo ke čtyřem milionům kusů) - Reign In Blood. Toto album otevírá asi nejkontroverznější píseň od SLAYER a sice Angel of Death (autor Jeff Hanneman), která pojednává o experimentech, které prováděl na svých obětech (židech) doktor Joseph Mengele, za druhé světové války v koncetračním táboře v Osvětimi.
Tímto se kapela dostala do problémů, protože mnoho lidí ji označilo za NACISTY. Možná k tomu přispělo i to, že si do svého loga zvolili železného orla a svůj fanclub nazvali SLAYTANIC WEHRMACHT a Jeff Hanneman v té době nosil na své kytaře nálepku se symbolem SS (což však znamenalo Slatanic Slaughter)! K tomu poznámenává Tom Araya: "My a nacisti? Nacistická kapela, kde spolu hrají Chilan, Kubánec a Žid??? Jděte někam ...!!!!! Díky tomu všemu bylo v té době zrušeno několik koncertů a také vydání alba se zdrželo, takže se na pulty dostalo až v říjnu roku 1986 (USA) a do Evropy dorazilo až v únoru roku 1987, protože byl problém najít distributora. I přes to všechno (nebo právě proto) si album koupilo přes 500 000 fanoušků a Reign in Blood se stalo první zlatou deskou skupiny SLAYER. Navíc se bez reklamy dostalo do US-Top 100. V témže roce ještě SLAYER natáčejí cover skladbu od skupiny IRON BUTTERFLY s názvem In a Gadda Da Vidda, která byla umístěna na soundtracku k filmu Less Than Zero.
V kapele se však objevují první problémy mezi Davem Lombardem a zbytkem kapely. V roce 1986 při promo turné k albu Reign in Blood Dave odchází z kapely a je nahrazen Tony Scaglionem ze skupiny Whiplash. Ale Tony nebyl pro SLAYER tím pravým a neplnil Daveovu úlohu, takže se Lombardo ke kapele zase vrátil. V té době kolovaly pověsti to tom, že pokud by se Dave nechtěl vrátit do kapely měl by ho nahradit Gregg Hall ze SACRED REICH. Dave se ovšem vrátil, takže zůstalo jen u spekulací. Rok 1987 byl z hlediska koncertování pro skupiny skutečným zápřahem, protože vystupovala jak v USA tak i na velkých koncertech po Evropě a zbytku světa!
Rok 1988. Dozrál čas na novou desku. Ta dostala název South of Heaven a fanoušci očekávali, že předčí předchozí Reign In Blood, kterou si SLAYER postavili laťku hodně vysoko. South of Heaven je však oproti Reign in Blood méně brutální a dá se říci, že i pomalejší. V té době ho mnoho fandů SLAYER odmítlo, nicméně později ho přijali zpět za své. Tuto desku zkomponovali Tom Araya a Jeff Hanneman a od Reign in Blood se lyšila především po textové stránce. Kapela opustila satanistická témata a věnuje se více válečným a nacistickým námětům (South of Heaven, Mandatory Suicide a Silent Scream). K desce samotné poznamenal Jeff Hanneman: "Všem těm, kteří si myslí, že nejsme schopni dorovnat či překonat úspěch s Reign in Blood vzkazuji toto: ty MY jsme udělali Reign in Blood, my jsme tu desku vymysleli, napsali a nahráli - nikdo jiný! Nepotřebujeme překonávat sami sebe ...... my jsme SLAYER".
Po uvedení desky na trh, absolvovali SLAYER velké koncertní turné po USA i Evropě. V té době se stali idoly pro mnohé skinheady (jak v Evropě, tak i v USA), ale SLAYER nebyli nikdy NACISTÉ.
Rok 1990 znamenal vydání dalšího geniálního alba s názvem Seasons in the Abyss. Na tomto albu skupina kombinuje starý zvuk SLAYER s novými postupy. Na této desce je mimo skvělé hudby, také výborná textová složka do které se zapojil i Tom Araya, který je znám svým zájmem o masové vrahy a na albu je proto píseň Dead Skin Mask, která pojednává o Edu Geinovi. Skladba War Ensemble pojednává o strategickém vedení války a pak jsou tu skladby, které otextoval Kerry King - a to Spirit in Black, Born of Fire a Skeleton Society. Této desky bylo prodáno přes 1 000 000 kusů a SLAYER za ni obdrželi jak zlatou, tak i platinovou desku, což svědčí o tom, že byla dobře přijata nejen kritikou, ale i fanoušky!
Po vydání tohoto alba následovala největší koncertní tour v (thrash)metalové historii nazvaná Clash of the Titans. Složení pro Evropu a USA vypadalo následovně. Evropa: Slayer, Megadeth, Suicidal Tendencies, Testament. USA: Slayer, Megadeth, Anthrax, Alice in Chains. V průběhu tohoto turné se trošku přiostřily vztahy mezi SLAYER a MEGADETH (údajně při koncertním setu Megadeth, fandové vyvolávali Slayer, Slayer, Slayer .....). Se všemi ostatními skupinami však SLAYER vycházeli naprosto bez problémů.
K 10. výročí existence skupiny vydali SLAYER live - dvojalbum s názvem Decade of Aggression, které ovšem vyšlo o rok dříve - v roce 1991. Toto koncertní 2CD mapuje uplynulých 10 let skupiny průřezem jejich předchozích alb, má vynikající "smrtící" zvuk a skvělou koncertní atmosféru a navíc se opírá o osvědčené songy z repertoáru SLAYER jako jsou Angel of Death, Mandatory Suicide, South of Heaven, Rainning Blood ....! Z tohoto koncertu měl být pořízen i videozáznam, který ovšem nakonec nebyl distribuován (na přání členů skupiny z důvodů nízké kvality). Nicméně hudební stanice MTV uvedla 2 nebo tři skladby (mimo jiné Dead Skin Mask, nebo Black Magic a Reign in Blood). Toto album se také velice brzy po uvedení na trh stalo zlatým!
V roce 1992 se objevuje nemilá zpráva - a to: Dave Lombardo byl vyhozen ze skupiny SLAYER. Neoficiálně prý Tom, Jeff a Kerry nazývali Davea a jeho manželku Theresu jako "Ken a Barbie", protože Dave ji bral všude sebou, trávil s ní většinu času a nestaral se o zbytek kapely.
Takže došlo na hledání nového bubeníka. Tím se stal Paul Bostaph, který v té době hrál v jiné kapele z Bay Area - Forbidden. Kerry, který Paula znal už z dřívějška mu zavolal a předal mu seznam skladeb, které by se měl naučit, pokud by měl zájem bubnovat ve SLAYER. Když Paul po 3 týdnech přišel na "předváděčku" zahrál všechny skladby, které mu Kerry dal a ještě přidal jednu, která na seznamu nebyla - Silent Scream (která je velmi těžká). Tímto byl přijat do SLAYER nový bubeník!
Skupina se ten rok zúčastnila (už s novým bubeníkem) festivalu Monster of Rock, který probíhal v Polsku, České Republice, Německu a Anglii. V tom stejném roce hrají také na Monster of Rock v Doningtonu (Anglie) poprvé společně se skupinami Iron Maiden a W.A.S.P. (toto vystoupení si budou dobře pamatovat, protože hráli ve velice deštivém a bouřlivém počasí)! Po těchto vystoupeních se SLAYER "vytratili z scény" a kolovaly zvěsti o tom, že se skupina rozpadla, což se však ukázalo jako nepravdivá informace, protože v roce 1993 přispěli na soundtrack k filmu Judment Night skladbou Disorder, kterou nahráli společně s raperem Ice-T (který je mimochodem velkým obdivovatelem a fanouškem skupiny a na tuhle spolupráci se velice těšil). Tohle období bylo pro thrash metalové skupiny velice těžké, protože se začali prosazovat nové žánry a thrash metal se stal mrtvým žánrem (hodně thrashových kapel v 80. let také díky tomu skončilo - Violence, Death Angel, nebo Dark Angel).


Diskografie Murderdolls

2. září 2006 v 14:08 Murderdolls
Beyond The Valley Of The Murderdolls
Vydáno: 2002
  1. Slit My Wrist
  2. Twist My Sister
  3. Dead in Hollywood
  4. Love at First Fright
  5. People Hate Me
  6. She Was a Teenage Zombie
  7. Die My Bride
  8. Grave Robbing U.S.A.
  9. 197666
  10. Dawn of the Dead
  11. Let's Go to War
  12. Dressed to Depress
  13. Kill Miss America
  14. B-Movie Scream Queen
  15. Motherfucker I Don't Care

Historie Murderdolls

2. září 2006 v 13:59 Murderdolls
.: Murderdolls začali hrát jako The Rejects v roce 1995 (ale ještě před Slipknot) , založeni Joeym a ex-zpěvákem Dizzy Draztikem. Joey zvuk The Rejects označuje jako : "křiklavý, agresivní, hrubý, šílený, pochybný, heavy a 'blood and guts' rock´n´roll". Měli velké problémy s obsazením a to do té doby, než se Joey v roce 1999 seznámil s Tripp Eisenem na turné když Statix-X a Slipknot společně hráli na La Vida Loco před Coal Chamber. S Trippem si hned padli do noty - sdílejí spolu lásku k hororům (Joey je sleduje od 6ti let), Motley Crue, Slayeru a Twisted Sister.

.: Ten pak sehnal Wednesdayho13 (kdysi ho potkal na nějakém koncertě, když tam W13 prodával nějaké The Plasmathic videa, do té doby frontman North-Carolinských Frankenstein Drag Queens From Planet 13) jako basáka. S Joeym rychle začali přepisovat staré songy a psát nové (inspirovaly ho horory a prohlašuje, že žádný z textů není založený na osobní zkušenosti.) a po nějaké době ho Joey požádal, jestli by něco nezazpíval, zalíbilo se mu to, tak Wednesday zůstal jako zpěvák a Dizzy letěl. ("On s tím nepraštil dobrovolně... Prostě jak jsem slyšel Wednesdayho zpěv, bylo jasný, že je tam zbytečný, no prostě sme ho vykopli. A taky, s Wednesdayem byla mnohem snadnější spolupráce než s Dizzym. " - Joey)

.: Po vstupu Wednesdayho se změnilo opravdu všechno - i název :"No, dlouho jsme vybírali, a pak mě napadlo tohle... Občas jsme si totiž dělali žerty z toho, že naše hudba je něco mezi The New York Dolls a Murder Junkies no a tak jsem to spojil... (smích) ... naše songy jsou takové hororové no tak jsme mysleli, že jméno by nás mělo jako reprezentovat." - Joey

.: Byli garážová kapela v pravém slova smyslu : Až do vydání Slipknot sice pilně zkoušeli, ale za celou tu dobu odehráli jen 4 live show, a to jen Tripp a Joey na kytarách.

.: Album Beyond The Valley Of Murderdolls nahráli jen ve třech - Joey kytary, basu a bubny, Tripp kytary a Wednesday13 basu a zpěv. Nahrávali ji v SR Audio studiu (zde např. Slipknot nahráli Spit It Out, New Abuse Remix "My Plague" nebo Joeyho remix Fight Songu) na konci dubna/začátku května 2002 v Des Moines a produkoval ji (zčásti i mixoval) Joey. Pak, když měli vyrazit na turné do party přibrali ještě Trippovy kamarády Erica Griffina a Bena Gravese (alias The Ghoul), kteří se také objevili v klipu který Static-X natočili jako soundtrack k Queen Of The Dammned a do té doby prodávali v obchodech na proslulé Merlose Avenue v LA.

.: Po vydání desky, která měla (a ještě furt má) ve světě velký úspěch (jen české republice se tradičně vyhnula nějaká větší osvěta, btw viděl někdo zmínku v nějakých českých médiích?) má skupina venku singl Dead In Hollywood, kde si v klipu zahrál i Marylin Manson. Pak Tripp opustil kapelu (zjistil, že nezvládá 2 kapely zároveň) a místo něho hraje kytarista Dope, Acey Slade. Skupina se vydala na turné po celém světě a nejblíž České republiky hráli, myslím, v Mnichově a to na turné s Papa Roach - někdy ke konci října. Tohle turné mělo taky velký úspěch, ale prý jejich hudbu Papa Roach fanoušci moc nebrali. V Londýně Joey bubnoval (jen tak ze srandy) místo jejich bubeníka a bylo to vlastně úplně poprvé, co veřejně hrál unmasked na bubny.

.: Jejich live show jsou (prý) plné energie a radosti z hraní. Hudebně se sice hodně inspirovali od Alice Cooper, ale na show rozhodně nic podobného nepředvádějí - neusekávají hlavy hadům ani nemají na stage gilotiny. ("Rozhodně žádné násilí jako ve Slipknot. Ale jasně, taky se při koncertech dějí totální šílenosti... Něco jako kdyby Stooges pařili na Amen. Ale řekl bych.. nikdy není dopředu jisté, co se stane. Wednesdaymu se v mozku rodí totální šílenosti !!!! Ale pozor, rozhodně by se to nemělo brát moc vážně. Všechny naše songy mají melodické refrény a jsou veselé a zábavné jako peklo takže ta show už se od toho odvíjí tak nějak automaticky. Jo, není to tak, že bychom jen stáli a hráli. Skáčeme po celé stage, skáčem do davu... Jednou jsem (za hraní) vyskočil na drumset, málem to Bena porazilo. Když hraju, jsem úplně šílený. Nepoznal by jsi mě. - Joey")

Centrala (Bar)- Fotky

1. září 2006 v 13:32 Různé AKCE! - Fotky
Sem se fotky budou průběžně přidávat, snad...